NW Nesselsdorf
Třebaže podle technické dokumentace byl vyroben pouze jediný vůz s tímto označením, dochovalo se několik fotografií označených jako Nesselsdorf I (dvousedadlový), Nesselsdorf II (čtyřsedadlový), či v závodní úpravě Nizza. Zřejmě právě s tímto vozem (a později s vozem Wien a Spitzbub) dosáhl baron Liebig v roce 1899 prvních sportovních úspěchů na mezinárodních kolbištích. Tak například 22. října 1899 se zúčastnil závodů: na klusácké dráze ve Vídni, kde v pánské jízdě získal první a druhé místo a v handicapové jízdě třetí místo.V témže roce se zúčastnil soutěže elegance v Nice, kde získal druhé místo a zřejmě od jména tohoto města došlo k označení závodní verze vozu Nesselsdorf - Nizza. Jedním z určujících vlivů při konstrukci automobilů totiž od jejich zrodu byly účast a úspěchy na různých sportovních utkáních a srovnávacích jízdách. To ovlivňovalo nejen z hlediska propagace a tím prodejnosti, ale i z hlediska konstrukčního výrobu zejména osobních automobilů. Za prvou neoficiální automobilovou soutěž u nás je možno považovat jízdu Kopřivnice - Vídeň na trati dlouhé 328 km dne 21. května 1898 za účasti prvního kopřivnického automobilu. V následujícím roce se kopřivnické vozy zúčastnily závodu na klusácké dráze ve vídeňském Prátru, o rok později pak čtyř sportovních utkání: závodu na okruhu 192 km Nice - Draguignan - Nice, závodu do vrchu Nice - La Turbie, závodu na 324 km Salzburck - Vídeň a závodu na 330 km Baden - Graz - Baden. V roce 1901 to byla jízda spolehlivosti z Paříže do Berlína a v roce 1902 závod o Gordon Benettův pohár na trati Paříž - Vídeň. Prvních závodů se zúčastnil vůz Nesselsdorf typ A v provedení cestovní čtyřsedadlový automobil jen s některými úpravami. Sací ventil se ovládal podtlakem ve válci, výfukový ventil vačkou. Motor měl odpařovací karburátor, rovněž kapalinové chlazení bylo odpařovací, mazání kapací a zapalování odtrhávací . Původní výkon motoru 4,4 kW (6 k) byl postupně zvyšován na 6,6 kW (9 k) až nakonec na 8,8 kW (12 k). Závodní úprava s motorem Benz ve dvousedadlovém provedení měla výkon 11,8 kW (16 k). A ještě k nejasnostem okolo počtu vyrobených vozů tohoto typu. V knize objednávek v archivu Tatry Kopřivnice je vyrobený Nesselsdorf uveden pod číslem 52. Ale od čísla 58 jsou už vozy uváděny podle typů, protože při stoupající výrobě nebylo možné pro každý jednotlivý kus určovat jiné jméno. A tak se vyrobené vozy uváděly podle typu (Vierer, Phaeton). Ale vůz s číslem 60 je opět uveden s názvem Nesselsdorf a není s toho jasné, jde - li o název vozu nebo o konstrukční shodu s vozem Nesselsdorf. V druhé, přepsané knize objednávek je uvedeno "neue Saugventile Nesselsdorf" - což lze číst jako ventily podle Nesselsdorfu. (citováno z práce L. Szpuka). Zřejmě vysvětlení některých nejasností v souvislosti s počátkem výroby automobilů v Kopřivnici si vyžádá ještě mnoho badatelské práce. Vůz kočárového typu opustil výrobní závod 30. července 1899 a navázal na úspěšné vozy Präsident a Meteor. Byl opět vybaven zážehovým plochým dvouválcem Benz umístěným vzadu, s rozvodem SV, s odpařovacím karburátorem a nízkonapěťovým odtrávacím zapalováním. Pohonná směs se nasávala do válců z povrchového odpařovacího karburátoru, ohřívaného výfukem, do kterého přitékalo palivo (benzín) z palivové nádrže, umístěné pod sedadlem. Odtrhávací zapalování s nízkonapěťovým magnetem Bosch bylo doplněno ručně řiditelným předstihem. K odpérování vozu s oběma tuhými nápravami sloužila vpředu listová eliptická péra, vzadu listová půleliptická péra. Vůz byl obut do plnopryžových obručí o rozměru 800 x 50 mm vpředu a 1100 x 90 mm vzadu. Osvětlovaly je dvě boční kočárové svítilny a jedna čelní vpředu. Hmotnost tohoto čtyřsedadlového automobilu udával výrobce 905 kg. Rozvor náprav byl 1850 mm, rozchod kol vpředu i vzadu byl stejný - 1250 mm. Vůz dosahoval nejvyšší rychlosti 35 km/h a na podvozek byla montována karoserie typu phaeton. Čtyřstupňová převodovka měla tak uzpůsobeny převodové poměry, že na první rychlostní stupeň vůz dosahoval rychlosti 6 km/h, na dvojku 16 km/h, na trojku 26 km/h a na čtyřku 35 km/h.