NW A Vierer (motor NW)
Vozů s tímto označením se již vyrobilo víc, první z nich expedovali ze závodu 22. května 1900 a podle záznamů v knize objednávek měl jak staré řízení, to znamená ještě řídítky, tak i starý typ karosérie. Charakteristické byly tmavě zelený lak karosérie, černá střecha, černá koženka a světle zelené čalounění. Cena činila tehdejších 8440 korun. Poháněl jej opět zážehový plochý dvouválec umístěný vzadu, tentokrát však již vyrobený v Kopřivnici. Měl rozvod SV, zapalování odtrhovací nízkonapěťovým magnetem Bosch a karosérií typu phaeton. Čtyřstupňová převodovka umožňovala vyvinout na první rychlostní stupeň rychlost 9 km/h, na dvojku 22 km/h, na třetí rychlostní stupeň 38 km/h a na čtyřku nejvyšší rychlost 55 km/h. Vůz měl obě nápravy tuhé a odpérování stejné, jako tehdy všechny kopřivnické vozy: vpředu eliptická listová péra, vzadu půleliptická. Výrobce vybavil tento typ vozu pneumatikami značky Continental. Další technické údaje se shodovaly s daty předchozích typů: některý měl americkou střechu, tři acetylénové svítilny (vpředu a po obou stranách sedadla řidiče), blatníky, kryt převodového řetězu a řízení volantem, ovšem na kolmém sloupku, další typy byly vybaveny skládací střechou a řízením řídítky, v zásadě šlo však o stejnou konstrukci jako u předchozích typů. Není také zcela jisté, které motory se u typu A používaly. Podle záznamů se kromě zakoupených motorů Benz některé výrobky vybavovaly motory značky Hardy, čož byly v podstatě Benzovy upravené motory s vyšším výkonem. U některých vozů není typ motoru uveden, takže se lze právem domnívat, že šlo o motor vlastní výroby. Ovšem podle knihy zakázek se vozy s motorem Benz vybavovaly ještě v roce 1903 a motorem Hardy dokonce ještě o rok později. Takže je pravděpodobné, že v tomto časovém období dodávala Kopřivnická vozovka vozy se třemi různými druhy motorů, ovšem stejné koncepce a podle stejného vzoru, jen s trochu odlišným výkonem. Při stavbě posledních vozů typu A se vyhrotily názorové rozdíly v pojetí konstruktérů, zejména pokud šlo o použití brzd. Jedna z havárií vozu tohoto typu ukázala, že utrhla - li se nožní pásová brzda na náboji jednoho kola, nebyla druhá, ruční brzda s bubnem na předlohovém hřídeli účinná, neboť vedla přes diferenciál a k brzdění řidiči zbývalo vlastně jediné kolo. Proto se konstruktéři v Kopřivnici připravili na změnu dosavadní koncepce: použít obdélníkový rám, motor přesunout před zadní nápravu, řízení zjednodušit volantem, brzdy uspořádat jednak na předlohu, jednak na náboje kol. Chladič, palivovou nádrž a nádržku pro chladící kapalinu umístit vpředu pod malou kapotu. Ale ani tyto změny nezbavily konstruktéry technických problémů jak se ukázalo u typu B.
