NW A Vierer (motor Hardy)
Jednou z novinek, kterou kopřivnická automobilka uvítala nástup dvacátého století, bylo vybavování svých vozidel nejen motory firmy Benz, ale i značky Hardy, jak se můžeme dočíst v zakázkové knize uložené v kopřivnickém muzeu Tatry Kopřivnice. Kdo to byl, nový tvůrce motorů? Ing William Hardy dodával pro některé vozy vlastní motory vyrobené ve Vídni. Zpočátku byly stejného typu jako Benzovy motory, postupně však je výrobce vylepšoval a dokázal u nich také zvyšovat výkon z původních 4,4 kW na 5,9 kW, 6,6 kW až 7,3 kW. Jisté je, že vídeňský Hardy s Kopřivnicí kooperoval jen dočasně, protože se kopřivnická vozovka připravovala k výrobě vlastních motorů. Ing Hardy se později stal členem správní rady Kopřivnické vozovky. Podle záznamů se motory Hardy montovaly do některých kopřivnických automobilů ještě v roce 1904. Jeden vůz typu A Viever, podle knihy objednávek vyrobený v zelené barvě se zlatými linkami 8. října 1900, byl vybaven právě tímto Hardyho plochým dvouválcem umístěným vzadu a s rozvody SV, s odtrhovacím zapalováním s nízkonapěťovým magnetem Bosch a čtyřmi rychlostními stupni se zpětným chodem. Obě nápravy vozu byly tuhé, příjemné odpérování zajišťovala vpředu eliptická listová péra, vzadu tradičně použita půleliptická péra. Hmotnost vozu je udávána 900 - 1000 kg, pneumatiky měly rozměry 700 x 90 mm vpředu a 950 x 90 mm vzadu. Palivová nádrž pojala 48 litrů pohonné směsi. Pokud jde o koncepci automobilu s motorem vzadu a vysokými koly, drželi se jí v Kopřivnici ještě několik let, zatím co ve Francii již stavěly automobily ortodoxní koncepce s obdélníkovým nosným rámem, s motorem vpředu, buď stojatým, nebo ležatým, s řízením volantem a roztáčecí klikou vpředu, jak to zavedla u svých vozů značka Panhard Levassor již v roce 1898. Proto se také v cizině při prvních startech Liebiga na kopřivnických vozech ostatní závodníci posmívali, že jezdí na koňském povozu.
