Tatra 80
Kopřivnická Tatra kromě firmy Walter jako jediná naše automobilka vyráběla dvanáctiválcové vozy. Tatra 80 se důstojně zařadila po bok nejlepších světových výrobků, jako byly v té době Hispano - Suiza, Maybach, Cadilac, Marmon, Isotta - Fraschini a Daimler - Double - Six. Karoserie tohoto vozu se stavěly na zakázku a k nejžádanějším patřily výrobky karosárny Sodomka. Typem Tatra 80 vyvrcholila a současně se uzavřela řada osobních automobilů značky Tatra s kapalinou chlazeným motorem. Byl to zároveň nejluxusnější model, určený mimo jiné i pro státní reprezentaci. Vyráběla se od roku 1931 (první vůz byl vystaven v předcházejícím roce na autosalonech v Paříži a Londýně). Do roku 1938 bylo zhotoveno celkem 22 kusů tohoto typu a další tři zůstaly jako rezerva pro náhradní součástky. Vůz poháněl vidlicový dvanáctiválec (válce v úhlu 65°) s modifikovaným rozvodem SV a stupněm komprese 5,2 dosahující nejvyššího výkonu při 3000 ot/min. Jeho konstrukce byla vedena snahou o nejtišší běh a největší pružnost. Zvláštností byla válcová dosedací plocha mezi hlavami a bloky válců, která umožňovala potřebné sklonění ventilů (55° k ose válců) poháněných jediným vačkovým hřídelem uprostřed. Klikový hřídel byl uložen v osmi kluzných ložiskách. Dva dvojité spádové karburátory Zenith Invers 36 DV 1 doplňovalo mechanické čerpadlo paliva. Akumulátorové zapalování Bosch na 12 V vystačilo s jednou soustavou svíček a samostatným rozdělovačem pro každou řadu válců (pořadí zapalování 1-12-5-8-3-10-6-7-2-11-4-9). Oběh kapaliny v chladícím systému podporovalo vodní čerpadlo. Suchá třecí dvoulamelová spojka měla tlumící pružiny. Čtyřstupňová mechanická převodovka se stálým záběrem kol měla trojku v přímém záběru a čtyřku řešenou jako rychloběh. Točivý moment se přenášel bezkloubovým spojovacím hřídelem uvnitř páteřové trouby přes rozvodovku (převod 4,33) a čelní diferenciál. Vůz měl charakteristické kyvadlové polonápravy na zadní kola. Zadní nápravu odpérovala dvě čtvrteliptická pérazakotvená přímo na samém konci skříně rozvodovky. Vpředu u polonáprav dvě nad sebou umístěná ramena tvořila paralelogram, což z hlediska kinematického je dodnes optimálním řešením. Konce příčného listového péra se opíraly o horní ramena. Podélně byla kola vedena párem kovaných suvných vzpěr. Dvouokruhový kapalinový brzdový systém typu ATE - Lockheed působil na všechna čtyři kola. Vůz dosahoval nejvyšší rychlosti 140 km/h při hmotnosti čtyřdveřové šestisedadlové limuzíny 2400 kg (podvozek vážil 1600 kg) a při spotřebě 25 - 30 litrů na 100 km. Pneumatiky meli rozměr 17 x 50. Vůz měl rozvor 3800 mm, rozchod kol 1450 mm, měřil na délku 5000 mm, na šířku 1800 mm, a na výšku 1700 mm. Na podvozrk s nástavným páteřovým rámem se montovaly čtyřsedadlové až šestisedadlové karosérie různého typu. Postavilo se dvanáct šestisedadlových limuzín, ale existovala i čtyřsedadlová limuzína, dva šestisedadlové kabriolety, čtyři sportovní čtyřmístné kabriolety. Několik vozů mělo mělo speciální zakázkové karosérie, například od firmy Sodomka z Vysokého Mýta. Některé automobily dostaly drátová kola Rudge a Whithworth s centrální maticí. Sériová limuzína se prodávala za 195000 Kč, kabriolet za 200000 Kč. Do stejného robustního podvozku bez jakýchkoliv dalších úprav se montoval v poměrně větším počtu také řadový šestiválec OHC o objemu 3400 a 3800 ccm, čímž vznikl typ Tatra 70 a 70a. Nejluxusnějším vozem řady Tatra 80 byl automobil s výrobním číslem 15588 s motorem číslo 112024, zhotovený v roce 1935 pro hlavu státu. Byl dodán z Kopřivnice dne 30. červan 1935 Správě domu prezidenta republiky na Hradčany. Tento vůz, vystavený dnes v dopravní hale Národního technického muzea v Praze v provedení landaulet (jediný tohoto typu) je čtyřdveřový, šestisedadlový, s příčnou skleněnou stěnou oddělující prostor řidiče od kabiny cestujících. 4ást střechy nad řidičem je odklopná směrem dozadu kolem čepů nad pevnou skleněnou přepážkou. Zadní část střechy nad kabinou cestujících je sklopná a skládací podobně jako u kabrioletu.
