Tatra 75
Tento kopřivnický automobil se v letech 1934 - 1939 standardně vyráběl se třemi druhy karosérií - s uzavřenou čtyřsedadlovou, dvoudveřovou typu kabriolet a také se šestisedadlovou karosérií na podvozku s prodlouženým rozvorem o 500 mm. Některé kabriolety s dvojitou tepelně izolovanou střechou zhotovila na zakázku karosárna Bohemia v České Lípě. Vůz poháněl vzduchem chlazený čtyřválec s protilehlými válci s rozvodem OHV. Litinové válce, ve dvou dvojicích horizontálně skloněné o 180° proti sobě, spočívaly v klikové skříni z hliníku, odlité vcelku. Odnímatelné hlavy se odlévaly ze siluminu. Třikrát zalomený klikový hřídel byl uložen ve dvou kluzných ložiskách, vačkový hřídel ve spodní části motorové skříně, tvořící současně olejovou nádrž. Spolehlivé mazání obstarávalo čerpadlo s ozubenými kolečky umístěné na konci vačkového hřídele. Nasávalo olej ve spodní části olejové nádrže a přes filtr jej tlačilo kanálky provrtaného klikového hřídele. Tlak oleje se snadno kontroloval pomocí světla umístěného na přístrojové desce. Akumulátorové zapalování mělo automatickou regulaci předstihu zážehu a náhon na rozdělovač vedl od vačkového hřídele. K postačujícímu chlazení motoru sloužil větrák vpředu na motoru, vhánějící silný proud vzduchu dvěma kanály přes hlavy na horní části válců. Přenos hnací síly od motoru zprostředkovala suchá lamelová spojka a čtyřstupňová převodovka se zpátečkou, přičemž čtvrtý rychlostní stupeň tvořil přímý záběr. Třetí rychlost obstarávala kola se šikmým ozubením, takže i trojka byla bezhlučná. Řadící páka s kulovým kloubem a dvojitým kulovým jištěním se nalézala po levé straně řidiče. Za převodovkou byla ještě vypínatelná volnoběžka eventuálně i s rychloběhem. Volnoběžka umožňovala bezhlučné řazení i bez vypínání spojky. Samostatná vodorovná zasouvací páka volnoběhu byla umístěna vpředu na převodovce. Podvozek sestával z páteřového rámu s centrální troubou. Pérování obstarávala vpředu dvě nad sebou umístěná příčná péra, vzadu jedno příčné, upevněné uprostřed na skříni rozvodovky a spočívající svými konci na štítech brzd. Centrální mazání podvozku obstarával samostatný pedál. K řízení sloužily ozubené kolo a ozubená tyč, přičemž pohyb přenášely spojovací tyče na každé kolo zvlášť. Provozní nožní pedálová brzda soustavy Lockheed působila na všechny čtyři kola, ruční mechanická pouze na bubny zadních kol. Disková snímatelná kola se obouvala superbalónovými pneumatikami o rozměru 150 x 40 nebo 5,75 x 16". Z palivové nádrže umístěné vpředu pod kapotou přitékalo palivo do karburátoru samospádem. Výrobce dodával pro potřeby netypických karosérií zákazníkům také pouze samostatné šasi, k němuž patřila kapota s předními blatníky, přední nárazník, jedno náhradní kolo s pneumatikou, elektrické osvětlovací a spouštěcí zařízení, ruční i elektrická houkačka, rychloměr s počítadlem ujetých kilometrů, kontrolka tlaku oleje, nářadí a náhradní součástky. Na šasi se nejčastěji montoval kabriolet typu 75 s vypouklými blatníky a s dvoudveřovou čtyřsedadlovou karosérií. Přední sedadla z ocelových trubek byla posuvná, okno před řidičem jednodílné, okna ve dveřích v chromovaných rámech se dala spouštět klikou. Všechna byla z bezpečnostního skla. Dveře se daly zevnitřku zajistit a zvenku uzamknout. Lakované stupačky opatřil výrobce pryžovými pásky, polštářování pravou kůží, skládací střecha tvořila nepromokavá pogumovaná tkanina uvnitř pošitá látkou odpovídající barvě čalounění. Střechové vzpěry a veškeré vnější kování bylo chromované, vnitřní kování niklované. Zadní stěnu karosérie tvořil plechový zavazadelník, přístupný z vnitřku vozu sklopením opěradla zadních sedadel. Vůz měřil na délku 4200 mm, na šířku 1560 mm, na výšku 1500mm, rozchod kol činil 1250 mm, rozvor náprav 2700 mm, 3200 mm šestisedadlový, hmotnost šasi 500 kg, hmotnost čtyřsedadlové limuzíny 975 kg, dvoudveřového kabrioletu 950 kg a sportovního provedení 880 kg. Prodával se za 38100 Kč (sportovní provedení), 39600 Kč (limuzína), 40700 Kč (kabriolet). Vůz dosahoval rychlosti 90 až 100 km/h při spotřebě 12,5 litrů benzínu a 0,1 litru oleje na 100 km.
