Tatra 600 Kabriolet
Při hledání podnětu ke vzniku unikátního kabrioletu se musíme vrátit do roku 1947, kdy měl na 28. Mezinárodním autosalonu v Praze výstavní premiéru nový kopřivnický automobil Tatra s označením T2 - 107. Na tomto autosalonu se nejen zrodilo pojmenování nového vozu Tatra - Tatraplán, na počest dvouletého hospodářského plánu v Československu, ale zrodila se zde i myšlenka vytvořit různá provedení karosérií tohoto automobilu, která by měla podpořit zejména obchodní záměry s novými vozy Tatra na zahraničních trzích. Ohlas odborné i široké veřejnosti na vystavená vozidla československé výroby, zejména s cabrioletovými karoseriemi firmy Sodomka z Vysokého Mýta, vedl k jednání mezi zástupci Tatra n.p. a karosárny, vedené Josefem Sodomkou. Záhy po skončení tohoto autosalonu se objevilo na stole Josefa Sodomky několik ideových skic cabrioletu, odvozených z karoserie standardních Tatraplánů. Těchto ideových skic přibývalo zejména po 24. červnu 1948, kdy byla zahájena v Kopřivnici sériová výroba automobilů Tatraplán. S ohledem na propagační a obchodní zájmy československého automobilového průmyslu v zahraničí bylo definitivně rozhodnuto o stavbě a prezentaci Tatraplánů s karosérií typu cabriolet. Po vzájemných konzultacích kopřivnických a vysokomýtských odborníků byla opuštěna původní myšlenka, přestavět za tímto účelem standardní karosérii Tatraplánu. Bylo dohodnuto vytvoření zcela nové karosérie typu cabriolet, která by si ponechala některé stylistické rysy stávajících Tatraplánů, ale byla by zcela samostatnou a originální stavbou. Pro vysokomýtské karosáře šlo v tomto případě o ojedinělou práci, protože jimi dosud vyráběné cabriolety měly dřevěnou kostru karosérií s pohonnými jednotkami umístěnými vpředu. Při přístupu k zadání tohoto úkolu se zpočátku karosáři z Vysokého Mýta snažily získat inspiraci u renomovaných zahraničních karosáren. Je známo, že zejména Josef Sodomka v předválečné době pečlivě studoval kreace italských, francouzských a německých karosáren. Po pečlivém srovnání bylo zjištěno, že žádná významná evropská karosárna, neměla v té době konkrétní zkušenosti se stavbou moderního pětimístného cabrioletu se samonosnou kovovou karosérií, kde motor chlazený vzduchem byl umístěn v její zadní části. Proto bylo rozhodnuto jít při tvorbě tohoto cabrioletu vlastní cestou, která by využívala mnohá originální řešení.