Tatra 10

Typ Tatra 10 vznikl vlastně pouze změnou označení typu U. V té době to byl největší z vyráběných osobních vozů v Kopřivnici. Poháněl jej řadový šestiválcový motor, označený tehdy typovou značkou 20/65 HP, který při spotřebě 17 až 19 litrů paliva na 100 km dosahoval nejvyšší rychlosti 120 km/h. Motor s rozvodem OHC měl válce odlité nastojato  v jednom bloku, rozvod ventilů shora zajišťovala dvojice šroubových kol. Ventily bylo možno vyjmout současně i se sedlem. Polokulový spalovací prostor po celé ploše pečlivě opracovaný dával motoru mimořádnou pružnost. Na pružnost chodu měly vliv ventily velkého průměru a karburátor Zenith 42 DK. Klikový hřídel byl uložen ve třech velkých kuličkových ložiskách, mazání obstarávalo tlakové čerpadlo poháněné klikovým hřídelem. Šípový voštinový chladič účinně podporoval chlazení vodním čerpadlem s ventilátorem. Přenos hnací síly umožňovala jednoduchá kuželová spojka a čtyřstupňová převodovka se zpátečkou a čtyřkou v přímém záběru.Na zadní nápravě vykované z jednoho kusu, byla zavěšena kola. Účinné brzdění zajišťovala ruční i nožní brzda s vnitřními čelistmi, snadno seřiditelnými pouhým přitažením křídlových matic. Čelisti přitom působily odděleně a přímo na bubny zadních kol. Vůz měl navíc i brzdu na předních kolech, takže nožní provozní působila na všechna čtyři kola. Samosvorné řízení bylo šroubem a maticí. Tatra 10 byla vybavena elektrickým Boschovým osvětlením, elektrickou i ruční houkačkou, osvětlením přístrojové desky, tachometrem a osmidenními hodinami. Akumulátor byl uložen v šasi, nářadí ve zvláštní skříni pod krycími plechy podélníku, aby nerušilo vnější vzhled. Palivo čerpal nasávač Pallas. Kola byla obuta do pneumatik o rozměru 895 x 135 mm, měla rozchod vpředu i vzadu 1400 mm a rozvor náprav 3635 mm. Cena vozu se pohybovala kolem 153 000,- Kč. Jeho hmotnost byla 1920 kg, obsah palivové nádrže 90 litrů, měl obě nápravy tuhé a pérování vpředu půleliptickými  listovými péry, vzadu listovými "cantilever". Kopřivnická automobilka na XVI. automobilové mezinárodní výstavě v Praze vystavovala několik modifikací tohoto modelu: především dvojitý faeton, polštářovaný černou lakovou kůží s klubkovými sedadly a dvěma menšími nouzovými ve směru jízdy. Dělené sedadlo řidiče zpředu chránilo sklopné čelní okno v černém rámu. Podlahu pobitou hliníkovým plechem pokrýval koberec. V barevné skladbě převládalo nachově červené lakování, obruba karosérie a šasi byly černé, kování bílé. Pozornost budila i velmi levná kombinovaná limuzína, tedy kombinace otevřeného vozu a limuzíny, umožňující změnit otevřený vůz v uzavřený velmi rychle nasazením limuzínového nástavce se čtyřmi skrytými západkami. Tento model měl polštářování hnědou kůží antik se střechou zapuštěnou v zakryté skříni. Limuzínový nástavec byl uvnitř čalouněn hnědým suknem a doplněn stropními a rohovými svítilnami. Další z vystavených modelů Tatry 10 - limuzína s vnitřním řazením a s plochým poniklovaným chladičem se honosila lakováním tzv. ruskou zelení a polštářováním tmavozeleným suknem. Další modifikaci tvořil model s patentní karosérií kabriolet systému Baehrova (karosérie pro každé počasí), polštářovaný pravou černou kůží, šedomodře lakovaný a se střechou z pogumované látky. Pro sportovně založené řidiče vyráběla automobilka sportovní verzi s drátovými koly. Karosérie tzv. "člunové formy" byla obložena dřevěnými deskami a přírodně lakována. Vyráběla se bez nouzových sedátek. Kopřivnická vozovka se v tom roce mohla pochlubit akciovým kapitálem ve výši 30 miliónů Kč. Proto po dvou letech zahájila výrobu v nově postavené automobilce na zastavěné ploše 18 000 m2 , Kde zaměstnávala 1000 dělníků a úředníků. V její filiálce ve Vidni pracovalo dalších 200 dělníků. Své sklady měla rozmístěny v Praze, Plzni, Teplicích, Brně, Ostravě a Bratislavě, prodejny v týchž městech a navíc v Košicích. Obchodní zástupci pro ni pracovali v Jugoslávii, Rakousku, Německu, Polsku, Chile a v Brazílii.