NW typ B

Typ B patří k prvním "velkosériově" vyráběným vozům Kopřivnické vozovky a závod jich opustilo podle záznamů asi třicet. Jeho konstrukce spočívala na osvědčeném Nové čtyřky, s nímž měl tento typ společný dvouválcový plochý motor, uložený uprostřed pod podlahou, rozvod SV, obě nápravy tuhé, zapalování odtrhovacím nízkonapěťovým magnetem Bosch a čtyřstupňovou převodovkou se zpátečkou. Vůz byl již bez příplatku obouván do pneumatik rozměrů 750 x 90 mm, odpérování zajišťovala vpředu i vzadu listová péra. Rozvor náprav podle továrních výkresů činil 1850 m, rozchod kol vpředu i vzadu 1250 mm. Vůz se vyráběl až do roku 1904. Chladič, palivová a vodní nádrž se nalézaly vpředu pod malou kapotou, na obdélníkovém rámu spočívala karosérie pro snadnější údržbu odklápěcí, ale tento způsob byl majiteli neoblíben. Pohon zadních kol obstarávala dvojice nekrytých řetězů. Hmotnost vozu byla udávána 975 kg. Podle potřeby a objednávek se na podvozky montovaly dvoumístné třímístné i čtyřmístné karosérie, výjimečné i vícemístný break. Vůz typu B s karosérií break se někdy označoval v literatuře jako Viceprezident. Uspořádání pohonu a převodového ústrojí bylo ještě shodné s předchozím typem A. Sloupek volantu se sklonil vzad. Zatímco typ A měl jen pásové brzdy na zadních kolech ovládané ruční pákou a pedálem u typu B nožní brzda působila na předlohový hřídel a ruční na obě zadní kola. Tato změna byla zavedena proto, že od předlohy působily brzdící síly před diferenciál a převod do pomala jednoduchým válečkovým řetězem na každé kolo zvlášť a byly účinnější a citlivější než pásové brzdy na kolech s malými průměry brzdových bubnů. Setrvačník a některé další části motoru zasahovaly až nad rám podvozku a zakrývala je karosérie.Ke standardnímu vybavení typu B už patřily pneumatiky a horská vzpěra, což byla ocelová vzpěrná tyč, která se v nebezpečí uvolnila, zapřela se vzadu o vozovku a zabránila sjetí vozu pozpátku ze svahu. Celková délka automobilu se pohybovala kolem tří metrů. Díky vhodné koncepci podvozku se na typ B stavěla i dodávková karosérie, kterou je možné vidět v Technickém muzeu Tatry Kopřivnice a tento vůz je dodnes pojízdný stejně jako jako dvousedadlový vůz téhož typu, který se nalézá ve sbírkách  muzea Közlekedési v Budapešti.